Začátek konce
Utržením plodu nastává neodkladně začátek jeho konce, protože se nastartuje proces rozkladu rostlinných tkání. Vhodnou metodou konzervace se tato zkáza dá oddálit. Každý druh ovšem potřebuje jiné zacházení – například jablka či brambory vydrží v chladném sklepě klidně celou zimu, zatímco švestky nebo rajčata se rychle kazí a budou mnohem vděčnější za zmrazení nebo tepelné zpracování.
5x nej postupy
Nejstarší – Sušení je pravděpodobně nejstarší způsob, jak prodloužit použitelnost ovoci i zelenině. Snížením obsahu vody se zamezí vývoji mikroorganismů a zároveň se uchovají všechny vitaminy. Sušením se v ovoci a zelenině koncentrují cukry, proto má usušené ovoce a zelenina sladší chuť.
Nejjednodušší – V dobrém sklepě vydrží jablka, hrušky, mrkev nebo brambory celou zimu. Potřebujete tmavé a chladné prostory s teplotou ideálně do 8 stupňů. Kořenovou zeleninu napíchejte do bedýnky s pískem a brambory skladujte odděleně od jablek, jinak vám budou klíčit.
Nejspolehlivější – Zavařování je zároveň nejpoužívanější metodou zpracování úrody ze zahrádky. Sterilizace účinně zlikviduje mikroorganismy, ale zároveň změní chuť i konzistenci ovoce či zeleniny. I když zároveň přijde i o část enzymů a vitaminů, je výsledný pokrm velmi chutný, a proto je zavařování tak oblíbené.
Nejšetrnější – Při zpracování mrazením zůstává nutriční kvalita zachována téměř na úrovni čerstvých potravin. Navíc se nepoužívají vůbec žádné konzervační látky. Ovoce či zeleninu zamrazujte co nejrychleji při teplotě aspoň ‒18 ˚C.
Nejzapomenutější – Současně také nejsladší metodou je nakládání do medu nebo proslazování ovoce. Do medu se nakládají také ořechy.
Výčet zpracování ovoce by nebyl úplný, kdybychom zapomněli na ovocné pálenky. Oblíbené kysané zelí prochází vlastně podobným procesem, jen nejde o alkoholové kvašení, ale o mléčné. Je velmi ceněné pro příznivé účinky na organismus. Kromě zelí se takto dají zpracovat i okurky, kořenová zelenina a další druhy tvrdé zeleniny.