Není jednoduché zvládnout situaci, kdy děti tvrdošíjně odmítají večeři, kterou jste jim uvařili. Nejste špatný kuchař ani rodič, jen jste prostě narazili na důležitou metu rodičovské empatie a vzájemného respektování. 

Zarputilému jídelnímu odpírači se pro jednou nic nestane, když jedno jídlo vynechá. Je lepší, i když rodičovsky ne zrovna jednodušší, nedělat z toho velkou vědu a hlavně si to nebrat osobně. Kdyby dítě mělo opravdu hlad, tak sní i ten méně oblíbený pokrm. Dnešní děti mají dostatek jídla a s výjimkou problémového období adolescence opravdu dobrovolně hladovět nebudou.

Malé porce a další pravidla

Pokud to jde, respektujte přání dítěte. Každý máme své oblíbené chutě a i ten největší jedlík někdy prostě nemá moc hlad. Tato svoboda ale musí mít jasně daná pravidla. 

- Na talíř připravte dítěti menší porci, aby si samo mohlo přidat. S většími dětmi se domluvte, kolik snědí. Děti to vede k samostatnosti a je lepší, když si samy dovedou říct, než aby si zvykly nechávat zbytky.

- Přísně omezte malá „jídla–nejídla“ mezi chody – uzobávání piškotů, drobné sladkosti a slazené pití nebo dojídání se rohlíky.

- Dodržujte pravidelný jídelní režim. Děti opravdu potřebují 5 jídel denně a neměly by zanedbávat snídani ani svačiny.

- Zaujměte děti nápaditým servírováním jídla a zapojte je do příprav. Malé děti se s vámi rády pustí do vaření. I odrostlejším potomkům se bude mnohem hůř odmítat jídlo, na jehož přípravě se podíleli.

- Jděte sami příkladem – těžko své děti přesvědčíte o báječné mrkvičce, když ji sami nepozřete.

Stolování jako ve Francii

Snažte se, aby u stolu panovala pohoda. Podle odborníků je to ideální cesta, jak do budoucna omezit riziko poruch příjmu potravy. Společné jídlo je skvělá příležitost probrat denní události a společně se zasmát. Ale pozor – nepříjemné události, poznámky a problémy si nechte na jindy. Negativní věci jsou u jídla jednoznačně tabu.