Tak vypadá masopustní šílenství ve světě

Bujaré masopustní veselí není jen doménou českých a moravských končin, ale má své pevné místo i v mnoha jiných zemích, včetně těch exotických. Třebaže od českých zvyků se zahraniční tradice výrazně liší, to hlavní zůstává stejné: na prvním místě je hudba, masky, tanec a jídlo.

Nositeli masopustního šílenství ve světě bývají karnevaly plné muziky, převleků a tance. Už samotný název pochází z latinského „carne vale”, tedy „sbohem maso”. A stejně jako v českých zemích jde o období před 40denním jarním půstem, kdy by se měli lidé dosyta najíst a pobavit. Největší důraz se přitom klade na závěrečné dny před Popeleční středou, kdy postní doba začíná.

Třebaže dnes už se původní smysl masopustu vytrácí, bujarost oslav rozhodně neztrácí na intenzitě. Ba naopak, někde jsou ještě barevnější a divočejší, než tomu bylo dřív. Vždyť kdo by neznal takový rozpustilý karneval v brazilském Rio de Janeiru!

Během pětidenního festivalu to v ulicích jihoamerické metropole vře a pulzuje horkou brazilskou krví. Stovky pestrobarevně oděných tanečníků a spoře oděných latinskoamerických krasavic projíždějí městem na alegorických vozech, až se v rytmu samby dovlní až na pouliční jeviště Sambodromo, kde vypukne soutěž o nejlepší taneční skupinu. Vítězové se pak právem pyšní po zbytek roku všeobecnému uznání a obdivu.

Masky a pomeranče

To na Starém kontinentu je bezpochyby nejslavnějším karnevalem ten v italských Benátkách, jehož počátky sahají až do 11. století. Oproti tomu brazilskému není sice tak okázalý, zato je opředen tajemnou a romantickou atmosférou symbolizovanou tradičními maskami italské komedie. Zlé jazyky tvrdí, že se právě v jejich skrytu probouzejí mezi mnohými Benátčany jejich vrozené sklony k intrikám a kanadským žertíkům.

Slavnostní zahájení karnevalu v městě na laguně obstarává každoročně anděl – obvykle některá populární Italka, která se v přestrojení snese na laně k Dóžecímu paláci, kde se pozdraví s pánem města a jeho dvořany. Pak už může odstartovat bujarý rej bohatě zdobených kožených, skleněných nebo porcelánových masek, z nichž každý druh má svůj divadelní příběh. Populární je třeba Morový doktor, typická škraboška s dlouhým zobákem.

Není to jediné místo v Itálii, které na sebe během masopustu strhává pozornost. Jindy poklidné uličky severoitalského města Ivrea se na několik dní před postním obdobím promění v bitevní pole. Jen místo šavlí nebo pušek se bojuje pomeranči. Do ulic se jich navezou tuny a účastníci bojů nikoho nešetří.

Dříve neškodná zábava mladých dívek, které na své vyvolené v průvodu házely z balkonů pomeranče, aby si jich všimli, se během let proměnila v řež mezi pomyslnou šlechtou, která na vozech projíždí městem, a prostým lidem v ulicích. Nikde jinde se v těchto dnech neprolije tolik pomerančové šťávy.

Bliny s kaviárem i rumové koblížky

Za pestrými masopustními tradicemi nemusíme daleko, stačí se podívat do sousedního Německa. Nejpopulárnější a nejmohutnější karneval se odehrává v Kolíně nad Rýnem. Začíná čtvrtkem, který patří ženám a nejrůznějším jejich vylomeninám. Nejoblíbenější z rozpustilostí je ustřihování kravat kolemjdoucím mužům, kterým ale nezbývá než se s ukráceným oděvem smířit. O růžovém pondělí pak vládu nad městem převezme karnevalový princ a ulice zaplní tisíce tanečníků na alegorických vozech, kteří do davu přihlížejících každý rok rozhází přes sto tun sladkostí.

Ostatně na jídlo, zejména hodně mastné a tučné, se nesmí o masopustu zapomínat. Například v Rusku jsou v těchto dnech populární bliny, obdoba českých palačinek, které se podávají s medem, smetanou, zavařeninami nebo klidně i kaviárem. Ve staré Francii byly oblíbené tučné koblížky beignets, které se s kolonizátory dostaly až do Karibiku, kde jsou populární dodnes, i když si je vylepšili o tamní rum. Na Sicílii si před půstem dopřávají plněné trubičky cannoli, zatímco v severských zemích to jsou masopustní, mandlovým krémem plněné kardamomové žemličky zalévané teplým mlékem.