Malý rychlokurz o italských těstovinách se bude hodit každému kuchaři. Pojďte si tedy s námi dát tři základní lekce.

1. lekce vyberte si druh

Nejlepší těstoviny se připravují ze semolinové mouky z tvrdozrnné pšenice Triticum durum. Přestože těstoviny řadíme mezi sacharidy, u těch vyrobených právě ze semolinové mouky můžeme mluvit i o nezanedbatelném podílu bílkovin, který může být až 14 procent. Sušené těstoviny mohou, ale nemusí obsahovat vejce. Vajíčka dodávají těstu pružnost, a proto se používají často na dlouhé těstoviny typu špagety, linguine, pappardelle a další. Čerstvé těstoviny se většinou připravují s vejci a z běžné pšeničné mouky. Povětšinou se krájí na různé šířky dlouhých typů těstovin a připravují se s jemnými omáčkami, aby prim hrála chuť těstovin. Po uvaření nenabydou a zachovají si svůj tvar. Pokud se chcete dobře najíst, počítejte zhruba 140 gramů na osobu. 

2. lekce vyberte si tvar a omáčku

Velký pozor, protože tvary těstovin nejsou jen tak samoúčelné a libovolně je zaměňovat je gastronomické faux pas. Dlouhé a silné tvary jsou určené pro chuťově intenzivní omáčky, například dobře známé spaghetti aglio olio e peperoncino nebo carbonara. Dlouhé duté těstoviny jako bucatini nebo toskánské pici podávejte s pikantní rajčatovou omáčkou. Jemné linguine, trenette nebo capellini si zaslouží podobně jemné omáčky, například z mořských plodů. Krátké a duté trubky jako penne nebo maccheroni jsou ideální k omáčkám s kousky zeleniny nebo masa. Pomocí dutiny uvnitř se bude omáčka lépe nabírat. Rozlišují se také těstoviny pro polévky. Do zeleninové minestrone patří drobné tubettini, trubkovité ditalli a kroužky anellini zase do vývarů.

3. lekce uvařte je jako Italové

O délce vaření existují dlouhé traktáty, ale stejnou pozornost si zaslouží i voda. Jak říkají sami Italové, musí být slaná jako moře. Takže žádná špetka soli, ale raději hned několik lžiček. Také vody samotné musí být moře a velký hrnec použijte i na malou porci. Samotné vaření al dente už je trochu věda. Je potřeba vystihnout ten pravý moment, kdy jsou těstoviny pořád ještě víc tvrdé než měkké. Ochutnávejte a zkoušejte klidně i prsty. Když se pasta lepí na prsty a při stisku jemně péruje, je to přesně ono. Pokud se rozmáčkne, je převařená.

Proč má pasta vroubky?

Začaly se objevovat se strojovou výrobou, protože těstoviny z výrobní linky byly mnohem hladší než ty ručně dělané. Vroubky mají jediný účel, a to nabalit na těstoviny více omáčky, aby byly chutnější.

Foto: Profimedia.cz