Všechno, co potřebujete, najdete doma

Kouzelná pasta formulka je jednoduchá: na 100 g mouky patří jedno vajíčko a špetka soli. Nejlepší je italská semolinová mouka z tvrdé pšenice, protože těstoviny se po uvaření zaručeně nebudou lepit. Pokud vám zrovna ve spíži nebydlí, nahraďte ji bez obav hladkou moukou dvounulkou. Na dřevěném válu propracujte všechny suroviny rychle, aby vám neutekla vajíčka. Nelekejte se řídké konzistence těsta – brzy se všechno změní.

Připravte svaly. Nebo stroj.

Pracné je na domácí přípravě hlavně hnětení. Nejde ho ošidit. Jen díky této dřině se správně aktivuje lepek. Lepivá hmota z mouky se zázračně promění v hedvábně vláčný bochánek dokonalého žlutého těsta, ze kterého pak už snadno vykouzlíte pappardelle, tagliatelle nebo pláty lasagní.

Délka hnětení závisí na tom, kolik lepku daný typ mouky obsahuje. Obecně počítejte zhruba s 15 minutami a těšte se, že tím budete mít těžkou práci v podstatě za sebou. Vy i těsto si teď naordinujte půlhodinu odpočinku. 

Tak tenké, aby šly přečíst noviny

I válení těsta by mohlo být dřina, ale nebude. Pokud se do dobrodružství s domácí pastou pustíte častěji než jednou za deset let, rozhodně se vyplatí investovat do strojku na těstoviny. Bez geometricky přesných proužků těsta byste se možná i obešli, ale věřte nám, že bez namáhavého válení těsta se chcete obejít určitě. A že je ho opravdu hodně. Jednou rozválený plát je potřeba přeložit napůl, znovu rozválet, a to všechno se opakuje aspoň čtyřikrát. Jestli byl plát dobře vyválený, pozná pravá italská mamma podle toho, že by přes těsto šly přečíst noviny, kdyby je dospod skutečně někdo vložil. Z plátů nakrájejte požadované tvary a nevyhazujte ani odřezky  – bude z nich zavářka do polévek.

Vaření není žádná věda

Hotovou pastu můžete rovnou uvařit. V ledničce vydrží až týden a je možné ji i zamrazit. Počítejte s tím, že čerstvé těstoviny se vaří mnohem kratší dobu než sušené a ohromně nasávají vodu. Hrnec musí být opravdu velkorysý a vody moře, jinak se bude pasta lepit. Se stejným gustem nacucává i omáčku. Pokud děláte třeba boloňské tagliatelle al ragù, vyplatí se nechat si stranou trochu vody z vaření a omáčku případně naředit.